Protivlhkostní sádrokartonová deska Norgips GKBI

Norgips GKBI typu H2 je impregnovaná sádrokartonová deska se zvýšenou odolností na působení vlhkosti, která se vyznačuje vyšší hustotou sádrového jádra a větší tvrdostí. Do sádrového jádra desky je přidána hydrofobní látka (parafín nebo silikon). Používají se jako opláštění příček, stěnového obložení, zavěšených podhledů, stropního obložení a obkladů podkroví. Jsou určeny pro použití v místnostech se zvýšenou vlhkostí, zejména do koupelny a kuchyně. V těchto místnostech vlhkost může dosahovat přes 70 %, ale méně než 85 %, maximálně 10 h denně. Aplikační teplota by neměla přesáhnout 50°C.

Praktické využítí také nalezne protipožární sádrokartonová deska Norgips GKF. Desky jsou opatřeny sploštělou hranou, díky které se na spoji sádrokartonových desek vytvoří hladká plocha. Aby nedošlo k poškození, jsou na paletě zabaleny do ochranné fólie.

Přednosti Norgips GKBI

• kvalitní a rychlé řešení
• snadná manipulace
• větší tvrdost
• vyšší hustota sádrového jádra

• zlepšují neprůzvučnost konstrukcí

• vhodné do místností se zvýšenou vlhkostí

Montáž Norgips GKBI

Desky se instalují na sádrokartonové profily, které se liší podle místa použití. CW profily se zasouvají do UW profilů ukotvených do podlahy a stropu pomocí natloukacích hmoždinek. Zatímco profily CD se zasouvají do UD profilů a samovrtným šroubem se následně kotví ke třmenům nainstalovaným ve stropu. Na profily se připevňuje podkladní pěnová páska určená mezi desky a konstrukci. Při stavbě sádrokartonových podhledů se prostor nejdříve vyplní minerální vatou a k profilům se přilepí parozábrana pomocí oboustranné lepicí pásky, teprve následně lze instalovat sádrokartonové desky.

Desky se upraví na požadovaný rozměr a připevní se k nosné konstrukci pomocí šroubů TN, každý zhruba 25 cm od sebe. Sádrokartonové desky se namontují co nejpřesněji u sebe a zároveň se musí počítat s výřezy pro elektroinstalaci a jiné rozvody. Při doplnění z dalších desek je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry v sousedních polích vzájemně vystřídány alespoň o 40 cm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár. Šrouby je nutné zašroubovat do takové hloubky, aby netrčely ven a nepřekáželi. Měly by od sebe být vzdáleny na výšku vždy po 20 cm a od kraje 10 mm. V místě styku dvou desek je nutné, aby byly vždy vedle sebe, v tak zvané dvojici.

Izolace z minerálních vláken se do dutiny příčky vloží po opláštění první strany příčky a po uložení požadované elektroinstalace. Nyní lze opláštit (zaklopit) druhou stranu sádrokartonovými deskami jako první stranu. V místě styku desek příčky se používá papírová nebo skelná páska. Spáry mezi deskami a hlavičky šroubů je nutné důkladně přesádrovat a po vytvrdnutí sádrové hmoty přebrousit a přemaltovat finální sádrovou hmotou. Po následném vytvrzení se lehce přebrousí a přechod mezi příčkou a zdivem se zatmelí přetíratelným tmelem.