Protipožární sádrokartonová deska Norgips GKF

Protipožární desky Norgips S GKF typu DF se vyznačují vyšší hustotou sádrového jádra a jsou vyztužené skelným vláknem, které působí na zvýšení spojitosti sádrového jádra při působená vysokých teplot. Používají se na všechny typy konstrukcí, jako opláštění příček, stěnového obložení, zavěšených podhledů, stropního obložení a obkladů podkroví, za účelem vytvoření stavebních konstrukcí se stanoveným požadavkem na požární odolnost. Desky jsou určeny pro použití v místnostech s relativní vlhkostí pod 70 %.

Při plánovaném použití desky do kuchyně nebo koupelny, lze využít speciální protivlhkostní desku Norgips GKBI. Desky jsou opatřeny sploštělou hranou, díky které se na spoji sádrokartonových desek vytvoří hladká plocha. Aby nedošlo k poškození, jsou na paletě zabaleny do ochranné fólie.

Přednosti Norgips S GKF 

• výborné protipožární vlastnosti
• vyšší hustota sádrového jádra
• vystužení skelným jádrem
• kvalitní a rychlé řešení
• pro všechny typy konstrukcí
• snadná manipulace

Montáž Norgips S GKF

Desky se instalují na sádrokartonové profily, které se liší podle místa použití. CW profily se zasouvají do UW profilů ukotvených do podlahy a stropu pomocí natloukacích hmoždinek. Zatímco profily CD se zasouvají do UD profilů a samovrtným šroubem se následně kotví ke třmenům nainstalovaným ve stropu. Na profily se připevňuje podkladní pěnová páska určená mezi desky a konstrukci. Při stavbě sádrokartonových podhledů se prostor nejdříve vyplní minerální vatou a k profilům se přilepí parozábrana pomocí oboustranné lepicí pásky, teprve následně lze instalovat sádrokartonové desky.

Desky se upraví na požadovaný rozměr a připevní se k nosné konstrukci pomocí šroubů TN, každý zhruba 25 cm od sebe. Sádrokartonové desky se namontují co nejpřesněji u sebe a zároveň se musí počítat s výřezy pro elektroinstalaci a jiné rozvody. Při doplnění z dalších desek je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry v sousedních polích vzájemně vystřídány alespoň o 40 cm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár. Šrouby je nutné zašroubovat do takové hloubky, aby netrčely ven a nepřekáželi. Měly by od sebe být vzdáleny na výšku vždy po 20 cm a od kraje 10 mm. V místě styku dvou desek je nutné, aby byly vždy vedle sebe, v tak zvané dvojici.

Izolace z minerálních vláken se do dutiny příčky vloží po opláštění první strany příčky a po uložení požadované elektroinstalace. Nyní lze opláštit (zaklopit) druhou stranu sádrokartonovými deskami jako první stranu. V místě styku desek příčky se používá papírová nebo skelná páska. Spáry mezi deskami a hlavičky šroubů je nutné důkladně přesádrovat a po vytvrdnutí sádrové hmoty přebrousit a přemaltovat finální sádrovou hmotou. Po následném vytvrzení se lehce přebrousí a přechod mezi příčkou a zdivem se zatmelí přetíratelným tmelem.