Fasádní polystyren

Fasádní polystyren je nejběžnější izolant pro zateplení budov.

Nejběžnější variantou je fasádní polystyren EPS 70F, který se používá převážně u novostaveb či starších objektů, které mají správně oddizolované obvodové zdivo, které nevykazuje zvýšenou vlhkost.

Pro starší objekty, které není vhodné uzavřít zdivo běžným fasádním polystyrenem, máme v nabídce difůzně otevřené fasádní polystyreny od výrobce fasádních systémů Baumit.

Jedná se o fasádní polystyreny Baumit Open a Baumit Open Reflect, které díky unikátnímu systému otvorů v izolantu umějí propouštět a odvádět ven nahromaděnou vlhkost z konstrukce objektu.

Na zateplení spodních částí domů - soklů jsou vhodné fasádní polystyreny extrudované či Perimetrické desky, které se vyznačují vyšší pevností a minimální nasákavostí, které mají současně vyšší tepelný odpor.

Novinkou v sortimentu fasádních polystyrenů jsou fasádní desky z polystyrenu s příměsí grafitu. Tyto fasádní polystyreny mají vynikající tepelný odpor, kdy se dosáhne při použití menší tloušťky fasádního izolantu stejného tepelného odpporu jako při použití bílého pěnového polystyrenu.

Polystyren - vlastnosti 
Vynikající tepelně izolační vlastnosti EPS spočívají v tom, že jeho struktura je tvořena mnoha uzavřenými buňkami tvaru mnohostěnu, obsahujícími vzduch, který má, jak známo, pouze nepatrnou tepelnou vodivost. Pěnová hmota se skládá asi ze 2% polystyrenu a 98% vzduchu. Skutečnost, že buňky obsahují vzduch, způsobuje, že se tepelně izolační vlastnosti EPS s časem nezhoršují jako u řady jiných pěnových hmot, obsahujících jiné plyny.
 

Zvukové izolační vlastnosti
Při výrobě elastifikovaných desek pěnového polystyrenu izolujících kročejový hluk jsou bloky stlačovány v mechanických lisech přibližně na třetinu své výchozí tloušťky. Po uvolnění stlačení dosahují asi 4/5 svého původního rozměru. Uvedeným postupem dochází k narušení buněčné struktury polystyrenu a tím k výraznému zlepšení jeho akustických vlastností. Bloky jsou pak rozřezány na desky, používané hlavně do plovoucích podlah pro snížení kročejového hluku.
 

Minimální nasákavost polystyrenu
Protože pěnový polystyren není rozpustný ve vodě a má uzavřenou buněčnou strukturu, nepohlcují buňky ve své struktuře téměř žádnou vodu. Tento fakt způsobuje, že se tepelně izolační ani mechanické vlastnosti EPS významně nemění ani při dlouhodobém působení vody.
Na rozdíl od vody může vodní pára, která je obsažena ve vzduchu jako vlhkost, procházet stěnami buněk a tím i vrstvou izolace EPS. Rychlost difuse vodních par je dána difusní tloušťkou, která závisí na tloušťce vrstvy a na faktoru difusního odporu.
 

Tvarová stabilita polystyrenu
Maximálně přípustné teploty pro použití pěnového polystyrenu závisí stejně jako u všech termoplastů na době a na velikosti působících teplot. Bez dodatečného mechanického zatížení snese pěnový polystyren krátkodobé teploty do 100°C. Vlivem nepatrné tepelné vodivosti polystyrenu zůstává hloubka průniku vysokých teplot relativně malá, což působí tím příznivěji, čím má EPS větší tloušťku. Pokud je mechanicky zatěžován, pak činí jeho dlouhodobá teplota pro použití v závislosti na objemové hmotnosti mezi 75°C a 80°C.
 

Ekologická nezávadnost
Styren i pentan jsou látky, která se běžně vyskytují v přírodě - styren lze nalézt i v mnoha potravinách a pentan se v přírodě vytváří ve značném množství například v zažívacích systémech zvířat nebo při rozkladu rostlinného materiálu působením mikroorganismů. Obě tyto látky se pro průmyslové využití vyrábějí z ropy. Pěnový polystyren neobsahuje a nikdy neobsahoval látky poškozující ozónovou vrstvu Země, známé jako freony.
 

Snadná úprava

Polystyren můžeme řezat, vrtat, lepit a jinak dodatečně upravovat. Snadno z něj vytvoříme dekorační nebo tvarovací prvky. Lze ho kombinovat se všemi běžnými stavebními hmotami a nátěry.
 

Bezpečnost
Dnes se ve stavebnictví používá pouze polystyren, který se díky samozhášenlivé úpravě stává nesnadno hořlavým.